Britská akademie věd, slovutná Royal Society, vydala prohlášení, ve kterém konstatuje, že nemáme k dispozici žádný důkaz, že geneticky modifikované potraviny by byly škodlivější než ostatní. Připojila se tak k již staršímu stanovisku americké Food and Drugs Administration (FDA).
Takové prohlášení neznamená, že geneticky modifikované potraviny nemohou být škodlivé a nemohou např. vyvolat alergické reakce. Stejným způsobem však mohou ublížit i běžné potraviny získané staršími šlechtitelskými metodami. Příprava transgenních organismů (geneticky modifikovaných organismů) je vlastně jen přesnějším šlechtitelstvím, kdy se do rostliny či živočicha vpraví řízeným způsobem gen známých vlastností, který žádaným způsobem pozmění vlastnosti nového organismu. Původní metody šlechtění využívají statistiku a slepou náhodu. Nové odrůdy rostlin se např. získávají radioaktivním ozařováním semen, které způsobí vznik mutací v jejich genech. Semena se pak nechají vyklíčit. Většina jich vůbec nevzejde, a z některého třeba vyroste rostlina s žádanými vlastnostmi. Uvážíme-li slepou hru náhod při tomto způsobu šlechtění, hrozivý mutant může vzniknout spíše takto než při cíleném zásahu genovou manipulací.
